Příběh o tom, jak se běžná cesta autem může ve chvilce změnit v nervy drásající scénu plnou paniky a také jednoduchý TIP na „první pomoc“.
Cesta domů
Jeli jsme z oslavy narozenin domů. Jelikož jsem jako jediná nepila alkohol, musela jsem řídit já.
Řídila jsem cizí auto, pro které člověk nemá takový cit a odhad, jako když jede svým vlastním, však to sami znáte. Byli jsme oslavovat na místě, kde běžně nejezdím, takže jsem ani cestu neznala.
Počasí nepřálo
Jeli jsme po deváté večerní. Venku byla tma a pršel silný déšť. Měla jsem cizí auto plné lidí, což ve mně vyvolávalo velkou zodpovědnost. Za zdraví, cizí život a vlastně i majetek.
Usedala jsem do auta ale v naprosté pohodě, protože jezdím ráda.
Jenže hned při výjezdu se mě začal zmocňovat strach, protože jsem na cestu příliš neviděla. Tma a déšť udělají své.
„Nevadí, pojedu pomalu, to dám“, říkala jsem si.
Mezi neosvětlenými poli se to dalo, ale když jelo protijedoucí auto, zase jsem téměř nic neviděla, protože mě oslňovalo. Pokaždé ve mě sílil strach a až auto projelo, trochu jsem si oddechla.
Tak teď už to půjde lehce
Najeli jsme na čtyřproudovou silnici. To jsem si prvně myslela, že už bude v pohodě, protože je poměrně rovná.
To jsem ale nevěděla, že se tato cesta na mnoha místech zrovna opravuje. Co pár kilometrů tam byly postavené zábrany a cesta svedena ze čtyř pruhů pouze do dvou úzkých a ještě pokaždé jinak.
Jednou se jezdilo pro nás v protisměru, jindy zase jezdil protijedoucí směr u nás, pak jsme měli překážku v cestě my, ale protijedoucí směr jel normálně. Byl to pro mě chaos a zmatek. Žádný systém jsem v tom nenašla.
Nejtěžší část však teprve přišla
Krizová situace nastala, když zábrany byly postavené daleko od sebe a já jsem začala zmatkovat, že nevím, kam jet?!?!?
„Vjet jakoby do protisměru, nebo jet mezi ty zábrany? Čára na cestě žádná!“
„Vjedu do protisměru, nebo do vykopané obří díry?“
Hlava začala panikařit, stáhl se mi žaludek, vyschlo v krku, srdce bušilo ostošest.
Noha na brzdě, jela jsem skoro krokem, za mnou nalepené auta svítící mi do zpětných zrcátek.
Přes vyschlo v ústech jsem vyhrkla na ostatní spolucestující
„Ježiši, já nevím, kam mám jet??? Kaaaam? Doleva, doprava?“ Prostě panikaaaaaaaaaaa.
Někteří lidé vidí i ve tmě, ale to já teda nejsem
Ještě, že spolujezdec byl i po pár pivech poměrně bystrý a tyhle situace mu nedělají problém. Asi dokáže jet, i když nic nevidí (nechápu).
„Doleva, toč, dělej! A teď prudce doprava a rovně!“
Navigoval mě spolujezdec. Normálně by se mi jeho tón nelíbil, ale tady mi to bylo šumafuk. Díky za něj, s jeho pomocí jsem to zvládla. Přesto to se mnou zamávalo.
Samozřejmě to vše mělo hlubší příčinu. Proto když jsem dojela domů, šla jsem si to odblokovat, abych příště už tak nepanikařila a povedlo se.
Jsem citlivá spojka mezi nebem a Zemí, zprostředkovávám lidem moudrost z vyšších dimenzí. Vesmír ke mně mluví a já mu naslouchám, pro sebe si však nabytou moudrost nenechávám. Dělím se o ní s vámi, ať je nám všem lépe na zemi.
Můj příběh si přečtěte > tady
Jak vypadá vaše duše? To zjistíte v meditaci zdarma.
Jste vysoce citliví? Ověřte si to v testu citlivosti zdarma > zde
Potřebujete si doplnit energii na celý den? Instantní života-budič vám s tím pomůže.
Hledáte osvědčený způsob, jak si můžete sami rychle pomoct s tím, co vás tíží? Postup na očistný rituál bude skvělý začátek.
Chcete probudit svou intuici, najít příčinu každého problému a umět si ji odblokovat? V kurzu Odbrzdi se a leť vás to naučím.
Toužíte poznat, jaké máte dary, talenty a poslání? Ráda vám je načtu a pomůžu aktivovat.
Chcete podnikat v souladu s dary vaší duše? Spirituální byznys mentoring