Všechno má svůj důvod, i když ho zatím nevidíme

Věříte na psychosomatiku? Neboli na to, že duše a tělo jsou propojené? Že naše psychická trápení se projevují jako fyzické obtíže na těle? 

Mám ověřeno na sobě, že to tak opravdu je. Uvedu konkrétní příklad.

Tělo se ozvalo

Včera mě začalo bolet v krku. Jak je to možné? Ptala jsem se sama sebe. A odpověď přišla záhy. 

Tento týden byl pro mě extrémně vyčerpávající. I přesto, že mám hodně věcí již zpracovaných, jsou tu stále věci, které mě umí hodně zasáhnout. Možná to znáte taky.

Zasáhlo mě to

Třeba když s vámi někdo dost nevybíravě mluví,

– shazuje vás,

překrucuje věci,

– očividně lže,

– protiřečí si,

pomlouvá vás 

a co je nejhorší, tak ostatní mu to „žerou“. 

Nechápu, jak je možné, že ostatní nevidí to, co je očividné?

Dříve bych se rozbrečela, utekla a už se nevrátila. Cítím, že jsem se díky odblokování posunula o hodně dál, protože teď se snažím zachovat chladnou hlavu a nadhled

Mluvím, ale neposlouchá

Argumentuji, hájím se, řeším, ale stojí mě to jako vysoce citlivého člověka spoustu energie.

Daný člověk však neposlouchá. Je příliš zaslepený svými vykonstruovanými „pravdami“. I když jsem zpočátku měla nadhled, postupně ho ztrácím. Najednou cítím bezmoc.

Padám do role oběti, což je stav, ve kterém svou moc a sílu předáváte do rukou ostatních…

Vidím za oponu

Výhodou je, že jako vysoce citlivý člověk vidím za oponu. Vidím a jasně cítím pozadí problému.

Je mi jasné, že daný člověk má příliš mnoho svých komplexů. Má v sobě dávná zranění, se kterými si neví rady. A tak kope kolem sebe. Ventiluje svůj hněv a frustraci, znepříjemňuje život ostatním

Přitom je jediná cesta, jak z toho ven. Začít u sebe, být k sobě laskavý a pracovat na sobě, ale to by si to nejdříve musel přiznat a být ochotný na sobě pracovat. To je většinou kámen úrazu.

Pro okolí je to těžké

A popravdě řečeno, i jeho okolí to špatně snáší. Dokonce to už nemůže vystát. Kdo by měl rád konflikty, přetvářku? Málokdo… ale citlivých lidí se takové jednání dotýká o to víc.

Nepustil mě ke slovu

Možná už jste pochopili, proč mě začalo bolet v krku a cítím se vyčerpaná. Neřekla jsem tomu člověku vše, co jsem měla na srdci, protože mě téměř nepustil ke slovu. A když na chvilku pustil, stejně neposlouchal

Ublížil mi, ranilo mě to a teď potřebuji nabrat další síly. Proč vám to píšu? Abych vám pomohla si uvědomit, že i takový je život.

Tyhle věci se taky dějí a je dobré vědět, že v tom nikdy nejste sami. I když si tak můžete občas připadat. 

Emocionální zranění

Určité věci (dlouhodobé lži, pomluvy, shazování) mě dokážou skolit i přesto, že nemocná nebývám. 

Už od mala jsem bývala zdravá. Ve škole a práci jsem byla přítomna stále, nula zameškaných hodin nebyla žádná výjimka. Nechápala jsem, jak je možné, že je stále někdo nemocný, klidně na dva-tři týdny, dokonce musel do nemocnice, nebo pořád lítal po doktorech. 

Teď už tomu rozumím, ale sem tam se menšímu karambolu nevyhnu ani já. Přes týden makám, odpočívám, ale nebylo to dostatečně. Vyčerpání mě dohnalo. Už je toho na mě příliš a tělo vyhlašuje stopku, je třeba zvolnit.

I přesto nepovažuji citlivost za slabost. Díky ní dokážu vidět za oponu. Cítit, proč to ten člověk dělá. Vidět na ostatních, co si o tom doopravdy myslí.

Vyšší princip mluví jasně

Zároveň se na daného člověka nemůžu zlobit. Z vyšší pohledu duše je to jistě něco, co jsme si kdysi domluvili, jen už si to nepamatujeme.

Možná jsem to tak sama chtěla. Aby mě to někam posunulo, abych si uvědomila další věci, stala se silnější a zkušenější. 

Protože nic se neděje náhodou a vše má svůj vyšší smysl, i když se nám to často může zdát těžko pochopitelné.

„Vše v našem životě má nějaký důvod. To, že ho teď nevidíš, neznamená, že tam není.“

Na podzim je to přece běžné

Můžete namítat, že je podzim a s ním spojené nachlazení bývá běžné. Soused mi poradil, že se musím více oblékat, protože počasí bývá zrádné. Ale já vím, že tím to není

Podle toho, co jsem se doposud dozvěděla, se domnívám, že příčina každé nemoci leží v našem nitru.

Pokud jsme v klidu, žijeme v harmonii a jsme pozitivně naladěni, nemoc si na nás nepřijde.

Mysleme na sebe

Naše duševní a emocionální rovnováha má přímý vliv na naše zdraví. Když se cítíme bezmocní, jsme vystresovaní, nervózní a ukřivdění, jsme oslabení a bacil nás snadněji skolí

Pamatujte na to, až vás něco příště bude bolet. Zamyslete se, jestli to náhodou nesouvisí s tím, co se vám právě v životě děje. A pokud si chcete umět opravdu do hloubky pomoci bez toho, aniž byste to museli řešit s jinými lidmi, metoda odbržďovače je pro vás naprosto ideální. Pomůže vám s odblokováním pravých příčin vašeho trápení.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *